Odrůdy bílých vín


  • Müller Thurgau

    Müller Thurgau je naší pátou nejpěstovanější bílou odrůdu (9,46 %), a tak se sní setkáme skoro u každého vinaře.

    Barva vína této odrůdy bývá obvykle méně výrazná, zelenkavě žlutá s jiskrnými odlesky.

    Vůně vína je aromatická, kořenitá, s lehkými muškátovými a příjemnými ovocnými tóny grepu či broskve.

    Chuť vína je svěží, středně plná, harmonická, šťavnatá a vybízející k dalšímu napití.

    Víno a jídlo ideální k lehkým salátům a pečeným rybám. Velmi dobře se hodí také k tvrdým a polotvrdým sýrům nebo čerstvým tvarohovým sýrům.

    Müller Thurgau je nejlepší pít jako mladé víno do dvou až tří let stáří. To je spolu s jeho ranným dozrávání jeden z důvodů, proč patří mezi hlavní odrůdu Svatomartinských vín.

    Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku.

  • Pálava

    Pálava byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau.

    Barva vína bývá obvykle zlatavě žlutá.

    Vůně vína obsahuje dominantně tóny jednoho z rodičů – Tramínu červeného – růže, koření, exotické ovoce a výrazné květinové tóny třeba po vanilce.

    Chuť vína je krásně aromatická, svěží a příjemně dlouhá.

    Víno a jídlo Suchá Pálava se skvěle snoubí s kořenitějšími a pikantnějšími úpravami bílých mas a ryb. Sladší verze Pálavy pak skvěle ladí s ušlechtilými sýry s modrou plísní nebo s ovocnými dezerty.

    Pálava je často automaticky vnímána jako víno sladké, tedy s vyšším zbytkovým cukrem, ale zdaleka to není pravidlo. Právě v suché verzi objevíme kouzlo a krásu téhle odrůdy.

  • Rulandské bílé

    Rulandskému bílému se dříve říkalo Burgundské bílé. Po tlaku Francie na změnu jména však byly všechny Pinoty přejmenovány na Rulandské, Burgundské bílé nevyjímaje.

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá.

    Vůně vína je jemná a květinová, ve zralém víně se objevuje vůně hrušek, chlebové kůrky i lískových oříšků.

    Chuť vína je plná, elegantní, nepostrádá nikdy kyseliny a má dlouhou dochuť.

    Víno a jídlo Rulandské bílé je relativně univerzální víno. Hodí se takřka k jakémukoliv masu, pečené drůbeži, pečenému vepřovému nebo telecímu. Vynikající je ke sladkovodním rybám, např. candátu na másle. Skvěle se také hodí ke krémovým polévkám nebo tvrdým sýrům.

  • Rulandské šedé

    Rulandské šedé je ve světě známé nejčastěji jako Pinot Gris. Pinot pochází z francouzského pin, protože šiška piniové borovice připomíná tvar hroznu pinotu. Rulandské šedé je také zajímavé tím, že přestože se jedná o bílé víno, brava hroznu je skoro modrá, přesněji šedomodročervená.

    Barva vína této odrůdy je zlatožlutá.

    Vůně vína je nasládlá s jemným pomerančem.

    Chuť vína je velmi plná, obvykle s vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, harmonická, vláčná s utlumeným působením kyselin a s dlouho trvající dochutí.

    Víno a jídlo Díky svému charakteru se vína této odrůdy velmi dobře hodí ke studeným předkrmům, rybám, drůbeži, mořským plodům. Vynikající jsou také se smetanovými omáčkami, vepřovou panenkou nebo také s majonézovými saláty.

    Původní francouzský název Pinot Gris, v Itálii Pinot grigio a v Německu Ruländer podle obchodníka s vínem J. S. Rulanda, který ji rozšiřoval ve Falci. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer.

  • Ryzlink rýnský

    Ryzlink rýnský je starobylá, ceněná odrůda používaná především na výrobu vysoce kvalitních vín.

    Barva vína Mladé Ryzlinky se vyznačují světle zelenkavě žlutou barvou. Starší, nazrálejší vína dosahují barvy zlatožluté, někdy až jantarové.

    Vůně vína se liší v závislosti na ročníku, vyzrálosti a terroiru. U mladších vín se výrazněji projevuje ovocná složka – broskve, meruňky nebo citrusové plody. U starších vín se potom objevují krásné květnaté tóny přecházející do medovosti a petrolejovosti.

    Chuť vína bývá plná, osvěžující s pikantní kyselinkou, která ho předurčuje k dlouhodobému zrání.

    Víno a jídlo Ryzlink rýnský patří k nejuniverzálnějším gastronomickým vínům. Skvěle pasuje k lehkým úpravám ryb, drůbeže, stejně skvěle také doplňuje tučnější masité pokrmy. Směle jej také můžete servírovat k asijské kuchyni.

  • Ryzlink vlašský

    Ryzlink vlašský je stará a vysoce ceněná odrůda neznámého původu. Patří k nejpěstovanějším u nás (8,5 % z celkové plochy vinic).

    Barva vína je světle zelenkavě žlutá až žlutá.

    Vůně vína nese tóny angreštu, tropického ovoce, červeného rybízu, ořechů nebo lučního kvítí.

    Chuť vína je šťavnatá, svěží, podpořená vynikající kyselinkou, která předurčuje tato vína k dalšímu zrání. Ve vínech z dobře vyzrálých hroznů můžeme nalézt také medové tóny nebo tóny hrozinek.

    Víno a jídlo Suchý, svěží, dobře vychlazený Ryzlink vlašský může sloužit jako vynikající aperitiv. Dobře se hodí ke studeným předkrmům, k zabijačkovým specialitám nebo k salátům a uzeným rybám. Vína s lehkým zbytkovým cukrem skvěle doplní zeleninové polévky, teriny, paštiky anebo také sýry s ušlechtilou plísní.

  • Sauvignon

    Sauvignon patří do tzv. velké trojky bílých vín společně s odrůdami Chardonnay a Ryzlink rýnský. Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře.

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá.

    Vůně vína je primární. U mladých vín z méně příznivých ročníků to je kopřiva, travnatost až papriková nezralost. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a směs citronů s kiwi.

    Chuť vína je plná a při láhvové zralosti velmi plná, mnohdy s minerální příchutí. Vjem trvá dlouho.

    Víno a jídlo Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a ke kozím sýrům. Plnější a zralá vína ke kořeněným jídlům, k těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami.

  • Tramín červený

    Tramín červený je bílý. Tedy přesněji řečeno, odrůda bílého vína. Proč tedy vlastně červený? Je to kvůli načervenalému zabarvení hroznů.

    Barva vína této odrůdy je zlatavě žlutá s výraznými odlesky.

    Vůně vína je výrazná, bohatá a kořenitá.

    Chuť vína obsahuje tóny čajové růže, exotického nebo tropického ovoce, meruněk, medu, stopy sladkého koření.

    Víno a jídlo Sušší vína tramínu se skvěle hodí k uzeným nebo grilovaným rybám s bylinkami či k pečenému masu. Sladší tramíny se velmi dobře hodí k ovocným salátům, k dezertům nebo také k sýrům s ušlechtilou modrou plísní. Díky svému charakteru také výborně doplní různé paštiky z husích jater, terinky. Vynikající jsou také k indické nebo asijské kuchyni, jako jsou různá kari nebo sushi.

  • Irsay Oliver

    Raně zrající moštová i stolní odrůda s muškátovou vůní bobulí i vína. Vyšlechtil ji ve třicátých letech 20.stolování Kocis Pál v Maďarsku v Kecskemétu křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla.

    Barva vína této odrůdy je světle žlutá

    Vůně vína muškátově kořenitá

    Chuť vína nízký obsah kyselin, muškátová chuť, méně plná, krátká

    Víno a jídlo víno lze podávat jako aperitiv a k dezertům

  • Chardonnay

    odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner.

    Barva vína této odrůdy je světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá

    Vůně vína je intenzivní, plná, harmonická ,zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování

    Chuť vína plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná

    Víno a jídlo Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu.

  • Hibernal

    mladá odrůda, Německo; Vyšlechtil ji Helmut Becker křížením (Seibel 7053 x Ryzlink rýnský klon 239 Gm) F 2 generace ve Šlechtitelském ústavu pro révu vinnou v Geisenheimu v Německu

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá

    Vůně vína je intenzivní, příjemně ovocné tóny ,černý rybíz, ananas, broskev, grapefruit

    Chuť vína plná, velmi extraktivní, vyšší obsah kyselin, ve výběrech jemná harmonie

    Víno a jídlo Hibernal můžeme podávat k předkrmům, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

  • Děvín

    mladá odrůda, Slovensko; Odrůdu vyšlechtili roku 1998 Ing. D. Pospíšilová, CSc., a Ing. O. Korpas, CSc., na KVÚVV Bratislava, a to křížením odrůd Tramín červený a Veltlínské červenobílé

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá

    Vůně vína je výrazná aromatická citrony, limetky

    Chuť vína lehčí, vyšší kyselinka, tony citromu limetky grepu

    Víno a jídlo vína suchá se hodí k masitým pokrmům s omáčkami. Polosladká můžeme podávat k některým druhům sýrů či k dezertům.

  • Muškát Moravský

    mladá odrůda, Morava; Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jeho záměr se roku 1987 podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenější nově vyšlechtěnou odrůdou u nás. Do roku 1993 byl používán název MOPR, poté přejmenován na Muškát moravský

    Barva vína této odrůdy je světle žlutá

    Vůně vína je výrazná muškátová vůně

    Chuť vína lehčí, s nižším obsahem kyselin muškátový oříšek

    Víno a jídlo Jemně muškátové víno je vhodné jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře. Také se hodí k mírně sladkým dezertům neutrální chutě. Suché víno je vhodné k jemné paštice.

  • Veltlínské zelené

    stará odrůda, asi Rakousko; S velkou pravděpodobností pochází z Rakouska, jak nasvědčuje kdysi užívaný název “Mouhartsrebe” podle vrchoviny Mangartsberg, Rakouský Grüner Veltliner se užívá až od roku 1855. Předtím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel.

    Barva vína této odrůdy je světle zelená až zelenožlutá

    Vůně vína je svěží, pronikavá

    Chuť vína střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin ,lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce

    Víno a jídlo Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám.

  • Muscaris

    Muscaris je moštová odrůda, německé novokřížení Solaris = Merzling x (Severnyi x Muscat Ottonel) x Muscat á petits grains blancs (1987, Norbert Becker, Freiburg

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá

    Vůně vína je svěží, lehce tony muškátového oříšku limetky

    Chuť vína Intenzivní aroma a chuť s tóny muškátu a citrusových plodů. Svěží kyselina

    Víno a jídlo vína sladší se hodí k dezertům, vína polosuchá se dobře snoubí s drůběží-perlička na hroznech

  • Solaris

    je velmi ranná moštová odrůda, kříženec odrůd MERZLING (Seyval blancx Rulandské šedé) x Gm 6493(Severnyjx Muškát Ottonel). Odrůdu vyšlechtil roku 1975 v Německu (Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, Breisgau), Prof. Dr. Norbert Becker

    Barva vína této odrůdy je zelenožlutá

    Vůně vína je více ovocnější a květinový s velmi jemným muškátem.

    Chuť vína v chuti bývají tóny připomínajícími ananas a lískový oříšek , svěží kyselinka

    Víno a jídlo vína sladší se hodí k dezertům ale vhodná jsou i kořeněná jídla, těstoviny s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, vařenou šunku, bílá masa se smetanovými omáčkami, ryby s výraznější úpravou nebo uzené ryby

  • Saphira

    je interspecifická, středně pozdní moštová odrůda, kříženec odrůd Arnburger x Seyve Villard. Odrůdu vyšlechtil roku 1978 v Německu (Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, Breisgau), Prof. Dr. Norbert Becker

    Barva vína této odrůdy je zlatavá až medová

    Vůně vína je ovocná s tóny lesních jahod a malin

    Chuť vína ovocitá lesní ovoce, cukrová vata

    Víno a jídlo víno se hodí k pokrmům s bílým masem a smetanovou omáčkou. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře.

Odrůdy červených vín


  • Merlot

    Merlot, čti „merló“, je významná odrůda pocházející z Francie, která je jednou z vůbec nejstarších odrůd na světě.

    Barva vína je tmavě rubínová až granátová.

    Vůně vína je po peckovém nebo lesním ovoci s jemnou stopou černého koření.

    Chuť vína se vyznačuje sametovostí, hebkostí a příjemnou strukturou s tóny kompotového ovoce. U starších vín nalezneme také tóny lanýžů nebo čokolády.

    Víno a jídlo Vína z této odrůdy si dobře rozumí s širokou škálou pokrmů ze zvěřiny nebo i s hovězí pečení. Vyzkoušejte je také v kombinaci s uzenými masy nebo s vyzrálými sýry s ušlechtilou bílou plísní na povrchu.

  • Rulandské modré

    Říká se, že se k nám Rulandské modré neboli Pinot Noir dostalo už ve 14. století za doby vlády Karla IV. Pravost této informace se ale nikdy nepodařilo prokázat.

    Barva vína je obvykle světle rubínová, u starších nazrálejších vín se pak objevují cihlové odlesky.

    Vůně vína je velmi elegantní, příjemná, ovocitá, s tóny připomínající lesní ovoce, jako jsou ostružiny, maliny a jahody. Také se často objevují tóny peckového ovoce. U starších vyzrálejších vín najdeme také tóny kůže, kouře nebo také sušených švestek a povidel.

    Chuť vína je opět elegantní, bohatá, ale zároveň jemná. U mladých vín se objevuje pikantní kyselinka, která se stářím zjemní.

    Víno a jídlo Rulandy jsou úžasná vína, která se skvěle hodí takřka ke každému pokrmu. Vyzkoušejte je především s pečeným masem a k pernaté zvěřině. Vynikající je také v kombinaci s jehněčím nebo skopovým. Ovšem pokud chcete k vínu jen tak něco přikusovat, vyzkoušejte širokou škálu sýrů s ušlechtilou bílou plísní nebo také polotvrdé sýry.

  • Cabernet Cortis

    interspecifická moštová odrůda, německé novokřížení Cabenert Sauvignon xSolaris . Odrůdu vyšlechitl v r.1982 prof.ing. Norbert Becker, Freiburg

    Barva vína této odrůdy je černofialová.

    Vůně vína má tóny černého rybízu a lesního ovoce. U vín z dobrého ročníku najdeme také náznaky hořké čokolády nebo tabáku.

    Chuť vína bývá mohutná, plná, bohatá a strukturovaná s příjemnými tříslovinami a kyselinkami.

    Víno a jídlo Vína z Cabernetu skvěle doplní masité pokrmy, obzvláště bifteky a steaky. Skvělé jsou v kombinaci s jelením hřbetem nebo dančími medailonky.

  • Dornfelder

    Dornfelder je původem německá odrůda, kde je dodnes velmi důležitou modrou odrůdou. Stále častěji se s ní ale setkáváme také u nás, kde se jí díky optimálním klimatickým podmínkám velmi daří.

    Barva vína této odrůdy je až černofialová.

    Vůně vína je tělnatá a výrazně ovocitá.

    Chuť vína má patrné tóny peckového a lesního ovoce, jako jsou např. brusinky nebo ostružiny. Najdeme zde také tóny pražených oříšků a u méně vyzrálých vín i zelenou papriku.

    Víno a jídlo Svěží mladá vína této odrůdy se velmi dobře hodí k těstovinám s masovým ragú. Plnější a vyzrálá ladí s kořeněnými pokrmy, grilovaným masem, zvěřinou nebo výraznějšími sýry.

  • Frankovka

    Frankovka je velmi stará odrůda, která pochází pravděpodobně z Rakouska, ale říká se, že její původ může být i v Německu, ve Francii nebo také ve Slovinsku

    Barva vína obvykle bývá sytá, intenzivní rubínová.

    Vůně vína obsahuje ovocné tóny připomínající švestky, třešně nebo lesní ovoce jako jsou třeba ostružiny. V pozadí obvykle najdeme tóny černého koření.

    Chuť vína obvykle bývá plná, bohatá a extraktivní s vyšší tříslovinou, která předurčuje Frankovku k dlouhodobé archivaci. Tím se také stává krásně hebkou a měkkou.

    Víno a jídlo V závislosti na ročníku může být Frankovka vhodným vínem pro každodenní spotřebu nebo také vínem, které se skvěle hodí k tradiční české kuchyni. Vyzkoušejte jí k pečeným masům, k huse, kachně, ke zvěřině nebo k jakémukoliv guláši.

  • Modrý Portugal

    Původ odrůdy Modrý Portugal je neznámý, ale rozhodně nepochází z Portugalska.

    Barva vína bývá obvykle nižší rubínová.

    Vůně vína má tóny peckového ovoce nebo černého koření. Často také vyniká květinovou vůní fialek, pivoněk atp.

    Chuť vína bývá sametová, harmonická a příjemná. Má nižší podíl kyselinek a lehčí tělo.

    Víno a jídlo Díky své lehkosti se hodí k široké škále pokrmů. Studené masité mísy, těstoviny, pečená drůbež nebo sýry. Vynikající je také k zahnání žízně. Tato odrůda se také nejčastěji používá pro výrobu červených Svatomartinských vín.

  • Zweigeltrebe

    Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku dr. F. Zweigelt v roce 1922 a o její rozšíření do dalších zemí se zasloužil po druhé světové válce dr. Lenz Moser.

    Barva vína této odrůdy je granátová.

    Vůně vína bývá po višních i jiném bobulovém ovoci.

    Chuť vína je kořenitá, rozdílné plnosti. Při usměrněné sklizni je plnost výraznější a třísloviny komplexnější, takže se dá docílit jemné a harmonické víno. V chuti můžeme hledat ostružiny, višně, višňový kompot, lesní ovoce.

    Víno a jídlo Vína z této odrůdy jsou skvělá k tmavému masu, jako je hovězí pečeně, dušené hovězí, jehněčí nebo také pernatá zvěřina, třeba bažant. Za zkoušku ale určitě stojí kombinace s drůbeží, jako je pečené kuře nebo husa.

  • Cabernet Moravia

    Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením (Cabernet Franc x Zweigeltrebe).

    Barva vína této odrůdy je tmavě granátová

    Chuť vína Aromatické látky černorybízové, typické pro kabernetovité odrůdy, jsou spojeny s ovocností a s dobře strukturovanými tříslovinami, které dávají při zrání na láhvi příjemný komplex typický pro červená vína severnějších oblastí.

    Víno a jídlo Vína z této odrůdy jsou skvělá k tmavému masu, jako je hovězí pečeně, dušené hovězí, jehněčí nebo také pernatá zvěřina